Mým domovem ztichlá je putyka

Karel Hašler

F#Mým domoBmvem ztichláH je putyka, C#mým štěstímC#7 je sklenF#ice plná.
Snem Hmládí byla vždy C#gotika a C#7smetla ji baroka F#vlna.
Když potácím se setmělou ulicí, nahlížím do oken spáčů.
Jen němý stín mě provází, já sám nad sebou pláču.
F#Můj malý broučku, C#7jdi klidně F#spát
o svojí mámě C#7nechej si F#zdát.
F#7Máš jeden z nejhezčích Hdarů, že můžeš Hmtak klidně F#spát,
F#7tvá máma tančí teď Hv baru,
F#jiný muž možná C#7už má jí teď F#rád.
Já tvojí mámu měl tolik rád,
víc než svou lásku nemoh` jí dát.
Modré snesl bych jí z nebe, život bych za ní dal,
za to, že dala mi tebe,
v noci žít, víno pít, odešla nám.
Odešla máma půlnoční tmou,
já spěchám zrána za prácí svou.
Spi klidně, můj malej synku, nikdo tě neprobudí.
V náručí držíš teď sklínku,
ty jsi můj, já jsem tvůj, a ty to víš
Jdu sám ztichlou ulicí a nahlížím do oken spáčů.
V srdci mám plnou sklenici, sám nad svým osudem pláču.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:42:27.824+00:00
Výsledky hledání: